Autor: Libor Doležal

Prohlášení předsedy FK Mohelnice k současné situaci v klubu

Vážení příznivci mohelnické kopané,

v minulých týdnech byly v deníku Mladá Fronta Dnes zveřejněny informace, které vrhají špatné světlo na dění v mohelnickém fotbalovém klubu. Rád bych se s vámi podělil o názor předsedy klubu k současné situaci a k událostem, kterými jsme v klubu žili v minulém roce.

Ti z vás, kteří sledují fotbalové dění v klubu pravidelně, určitě se mnou budou souhlasit s tím, že máme za sebou bouřlivý rok. Na začátku roku 2017 jsme museli řešit po odchodu trenéra Sedláčka, jehož práce pro klub si velmi vážím, řešit jak složení kádru mužstva, tak i jeho vedení. Byli jsme všichni velmi rádi, že mužstvo se pod vedením trenéra Jaroslava Rolínka zmobilizovalo k výsledkům, které vedly k záchraně MSFL pro Mohelnici. Tím však starosti neskončili. V průběhu jara skončil ve vedení klubu jak jeho první místopředseda Jiří Rousek, tak také předseda klubu David Crha. Ten na valné hromadě klubu v květnu minulého roku oznámil, že nebude kandidovat do nově voleného výboru klubu. S těmito odchody nebylo jednoduché se vyrovnat jak z pohledu jejich funkcionářské práce, stejně tak i z pohledu finanční stability klubu. Byl zvolen nový výbor klubu, který hned na počátku musel řešit zejména to, do jaké soutěže A mužstvo pro soutěžní ročník 2017/2018 přihlásí. Jednou z možností byla rezignace na účast v MSFL a přihlášení mužstva do krajského přeboru. Tato možnost však nesla určitá rizika – nespokojenost fanoušků, odchod dalších hráčů z kádru mužstva a v neposlední řadě také ztrátu hlavních sponzorů, kteří společně s Městem Mohelnice nesli na svých bedrech největší odpovědnost za naplnění příjmů potřebných k pokrytí rozpočtu klubu. Druhou možností bylo pokračování působení A mužstva dospělých v třetí nejvyšší fotbalové soutěži, problémem však zůstávalo, kde získat potřebné finanční prostředky. Je pravdou informace, že pro řešení tohoto cíle byl nejprve připraven projekt oslovení místních podnikatelů, se kterým chtěli pomoci majitelé dvou nejvýznamnějších podporovatelů klubů – společností POLTRADE a FUTURPOL. Blížil se začátek podzimní sezóny a bohužel se nedařilo pro naplnění tohoto projektu získat z řad místních podnikatelů takovou podporu, která by zajistila finance potřebné pro úspěšné působení mužstva v MSFL. Také kvalita kádru, který se dával dohromady spoluprací nového trenéra Trnečky a sportovního manažera Srdýnka, nedávala záruku toho, že soutěž odehrajeme se ctí. To není samozřejmě kritika, protože možnosti byly omezené. V tomto období bylo vedení klubu osloveno s nabídkou spolupráce s investiční společností, za kterou stál čínský investor. Po několika jednáních bylo dohodnuta smlouva o spolupráci, která měla oběma stranám umožnit vyzkoušet si model spolupráce, který by do dalšího období znamenal možnost založení akciové společnosti s podílem čínského investora a spolku FK Mohelnice. Chtěl bych na tomto místě zdůraznit, že tato spolupráce (pokud by dále pokračovala) by neměla žádný vliv na majetkové poměry spojené s mohelnických fotbalovým stadionem. Ten by i nadále patřil Městu Mohelnice a FK Mohelnice by jej dále užívalo na základě nájemní smlouvy. Čínskému partnerovi jde zejména o možnost podílet se na účasti A mužstva v MSFL, umožnit mladým čínským fotbalistům získat zkušenosti s evropskou kopanou a následně růst jejich sportovní úrovně finančně zhodnotit působením jak na čínském nebo evropském fotbalovém trhu. Současnému výboru fotbalového klubu je určitou skupinou příznivců a bývalých funkcionářů vytýkáno, že touto spoluprací omezuje možnost působení mohelnických fotbalistů v klubu. Osobně jsem přesvědčen o tom, že tomu tak není. Před dvěma sezónami jsme museli ukončit účast B mužstva dospělých v krajském přeboru hlavně z toho důvodu, že jsme neměli dostatečný počet mohelnických fotbalistů, kteří by tuto soutěž chtěli hrát. Pohodlnější pro ně bylo přijmout nabídky z okolních mužstev a hrát nižší soutěž, někdy i za zajímavou finanční odměnu. Tu jsme jim nabídnout nemohli. Vzhledem k tomu, že ale v současnosti máme dostatek hráčů v dorosteneckém věku, rozhodli jsme se před začátkem současné sezóny činnost B mužstva obnovit. Tento krok jsme učinili s vědomím, že chceme začít budovat mužstvo, které bude v budoucnu dobře reprezentovat mohelnickou kopanou.

Pokud bych měl hodnotit podzimní spolupráci s naším partnerem, tak pozitivně mohu hodnotit jeho snahu přivést hráče, kteří by doplnili kádr mužstva a také příchod trenéra Dušana Žmolíka v době, kdy se mužstvu příliš výsledkově nedařilo a jak to ve fotbale často bývá, museli jsme se rozloučit s Karlem Trnečkou. Nebyl u nás od začátku v lehké situaci a já bych mu chtěl tímto za jeho rozhodnutí trénovat Mohelnici v době, která byla velmi nejistá, a také za jeho úsilí připravovat mužstvo po jeho krátké angažmá poděkovat. Také zapojení čínských hráčů do B týmu dospělých považuji za správnou věc, jelikož ulehčilo trenérům situaci z pohledu úzkého kádru, aby nemuseli být přetěžováni hráči, kteří o víkendu hráli i dorosteneckou soutěž.

Na druhou stranu právě příchod některých hráčů do klubu vyvolal podezření o ovlivňování výsledků. Vedení klubu bylo o těchto podezřeních informováno až po ukončení podzimní části sezóny. Zatím mi nebyly předloženy důkazy o tom, že se jednalo o řízený proces ze strany našeho partnera, spíše v tom vidím selhání jednotlivých hráčů. To, že se to děje i v jiných klubech, bylo již ve zveřejněných článcích uvedeno. Podle informací z vedení mužstva vše spíše nasvědčuje tomu, že sám čínský partner upozorňoval na skutečnost, že někteří hráči zůstali na hřišti za očekáváním.

Abychom co možná nejvíce rozptýlili obavy z toho, že se v klubu děje něco nekalého, požádal jsem o vyjádření k těmto podezření zástupce našeho partnera.

V současnosti se připravujeme na valnou hromadu, která by měla před začátkem jarní části sezóny odpovědět na otázku, zda si členové klubu přejí ve spolupráci s tímto partnerem pokračovat již na bázi založené akciové společnosti. O budoucnosti klubu tedy bude rozhodovat členská základna, nikoliv úzký okruh vyvolených. Tato skutečnost je známá již od začátku spolupráce, proto mne velmi mrzí, že současné vedení klubu je v tisku označováno za lháře a jinak skandalizováno. Jedná se o fotbalové srdcaře, kde někteří z nich pro mohelnický fotbal pracují 20 a více let a pomáhali dostat kvalitu kopané na současnou úroveň, která je v historii klubu unikátní. Je velmi jednoduché díky médiím klub pošpinit, o to složitější je získat důvěru veřejnosti a vedení města zpět. Mohu vám slíbit, že pokud neucítíme podporu našeho konání od lidí, kterým důvěřujeme, nebo se potvrdí podezření z nekorektního jednání našeho partnera, tak z vedení klubu na valné hromadě odstoupíme a umožníme těm, kteří chtějí klub vést jiným směrem, aby převzali odpovědnost za budoucnost mohelnické kopané.

Igor Machálek
předseda výkonného výboru FK Mohelnice, z.s.

Sobotní přípravné utkání s Opavou zrušeno !!!

Přípravné utkání mužstev FK Mohelnice „A“ – SFC Opava „B“,
které se mělo odehrát v sobotu 20.1.2018 v 11.00 na našem stadionu,
se z důvodu velké marodky v hráčském kádru našeho opavského soupeře odkládá.
Pro sehrání zápasu budeme hledat nový termín.

Vzpomínka na pana Antonína Petrušku

V těchto dnech by se dožil významného životního jubilea 80-ti let bývalý dlouholetý předseda klubu Antonín Petruška. Vedení fotbalového klubu by mu chtělo tímto věnovat následující vzpomínku současně se vzkazem, že jeho práce pro klub nikdy nebude zapomenuta.

Své vzpomínky na osobnost Antonína Petrušky mám spojené především s kopanou, protože právě tento sport mi umožnil se s ním poprvé setkat a prožít s ním neopakovatelné chvíle věnované naší společné zálibě. Neměl jsem totiž štěstí jej poznat jako pedagoga, o této etapě jeho života mám poznatky pouze z vyprávění těch, kteří pod jeho pevnou rukou absolvovali základní školní docházku.

To, co jsem si na něm po celou dobu vzájemné spolupráce ve vedení fotbalového klubu na něm nejvíce cenil, byla jeho naprostá oddanost kulatému nesmyslu. V době, kdy se kopaná v Mohelnici dostala do těžké situace a hrozil její úpadek, neváhal ani na okamžik a podal pomocnou ruku. Postavil se do čela nového vedení fotbalového klubu a nabídl své celoživotní zkušenosti pro překonání této krize. V novodobé historii klubu (od roku 1996) nebylo a není výraznější osobnosti, která by se zásadnější měrou zasloužila o rozvoj kopané v Mohelnici. Právě jeho autorita stála v začátcích obrození fotbalu po odchodu minulého vedení fotbalového klubu. Díky jeho osobnosti se postupně vracela důvěra veřejnosti a sponzorů k mohelnické kopané, která v době jeho návratu do vedení fotbalového klubu, byla velmi pošramocena. Absolvoval tehdy řadu jednání, která nám postupně pomáhala řešit i tíživou finanční situaci, která nám velmi komplikovala organizaci sportovní činnosti klubu. Společně jsme začali přemýšlet nad úpravou areálu mohelnického stadionu, aby lépe vyhovoval především tréninkovému procesu mladých fotbalistů. Díky jeho úsilí se postupně naše spíše vizionářské představy stávaly realitou. A nejednalo se pouze o administrativní vyřizování nutných povolení, ale bylo to také spousta brigádnických hodin, které na stadionu odpracoval při realizaci potřebných prací.

Nejvíc mi ale Antonín Petruška chybí jako člověk. Chybí mi ty nekonečné diskuse, které jsme společně vedli o tom, jak kopané v Mohelnici pomoci. Chybí mi ta nekonečná hodnocení vyhraných či prohraných zápasů, nad kterými jsme strávili spoustu času. Jeho životní moudrost se promítala do těchto diskusí a byla pro mne velmi cenná. Jsem velmi vděčný za to, že jsem po jeho boku mohl pracovat ve vedení fotbalového klubu a učit se od něj tomu, co všechno za ta léta strávená s fotbalem zažil.

I dnes, když mířím na fotbalový stadion, se vždy ohlédnu na cestu vedoucí k ulici Vrchlického, zda tam neuvidím známou postavu, která míří stejným směrem jako já. Bohužel tato vidina již nenajde naplnění, ale ve mně zůstávají krásné vzpomínky na člověka, se kterým byla radost se scházet a hovořit.

 

Igor Machálek

předseda FK Mohelnice z.s.

 

Antonín Petruška

Pokud bychom chtěli o někom říci, že zanechal výraznou stopu v historii mohelnického sportu, pak to byl právě tento mohelnický patriot, který svou sportovní a později funkcionářskou kariéru spojil právě s místním fotbalovým klubem.

V roce 1954 (ve svých 17 letech) poprvé nastoupil v dresu „A“ mužstva dospělých v přeboru olomouckého kraje a dres tohoto mužstva oblékal nepřetržitě až do roku 1966, kdy ukončil hráčskou kariéru a začal se věnovat kariéře trenérské. Během své hráčské kariéry výraznou měrou přispěl k tomu, že se mužstvo probojovalo do divizní soutěže, což byla (a v současnosti je) nejvyšší soutěž, na kterou klub ve své historii dosáhl.

Základy trenérského řemesla získával při trénování mládeže, aby v roce 1972 převzal „A“ mužstvo dospělých po podzimní části soutěžního ročníku 1971/72 s cílem zachránit účast v 1.A třídě. To se mu sice napoprvé nepodařilo, ale návrat do soutěže slavil se svým týmem hned v následujícím roce. Antonín Petruška byl také u toho, když se v roce 1973 předával do užívání městský fotbalový stadion, aniž by tušil, že právě on po uplynutí dalších 35 let bude otevírat hřiště s umělým travnatým povrchem, které se stalo součástí modernizovaného městského stadionu.

Pod jeho trenérským vedením se „A“ mužstvo dospělých pravidelně umisťovalo na předních příčkách 1.A třídy, ale na postup do krajského přeboru si muselo počkat až do roku 1979, kdy se po 17 letech mužstvo vrátilo do této soutěže.

V následujícím roce Antonín Petruška ukončil svoje trenérské působení u mužstva a začal se věnovat práci ve výboru fotbalového klubu nejprve jako jeho místopředseda pro sportovní záležitosti a po třech letech byl v roce 1983 zvolen jeho předsedou. Tuto funkci zastával s výjimkou období v letech 1992 – 1995 až do své smrti.

Jako dlouholetý pedagog a znalec kopané byl pro svoje okolí a fotbalové hnutí velmi uznávanou autoritou. Čeho jsme si na něm však nejvíce vážili, bylo jeho nasazení a obětavost při zajišťování běžných činností, bez kterých se žádný fotbalový klub neobejde. Po jeho odchodu do starobního důchodu se fotbalový stadion stal jeho druhým domovem, kde trávil většinu svého volného času.