Krajský přebor jsme začali hrát od sezóny 2018/19, střídali se sezóny průměrné, sezóny výborné (jako ta minulá – hlavně jarní část) a sezóny nepovedené (podprůměrné) jako ta právě probíhající.
Hodně lidí se mě ptá jak je možné, že jsme v jarní části minulého ročníku měli takové výsledky a se stejným kádrem hrajeme letos na konci tabulky. Vrátím se zpět do loňské sezony. Od 3. kola jsme, až na dvě výjimky, měli po zbytek celé jarní části skvělé výsledky a to podle mého názoru hlavně díky tomu, že jsme ji celou odehráli ve 13. lidech, kdy se minimálně zasahovalo do sestavy. Hráči na sebe byli zvyklí, věděli co jeden od druhého čekat. Vytváření si gólových příležitostí a hlavně naše produktivita byla nadprůměrná. S tím také stoupá sebevědomí hráčů, kteří si na hřišti věřili a naše individuální výkonnost byla tím pádem také na velmi dobré úrovni.
Když čtu hodnocení jiných trenérů KP, tak určitě nepatřím k těm, kteří brečí kolik jim na zápas chybělo hráčů, jak je zařezal rozhodčí, na jakém hráli terénu atd… Nikoho to totiž nezajímá. Zápas se hraje 11 na 11 a důležitý je výsledek. Mě osobně z pozice trenéra zajímá především předvedená hra.
Pravda je taková, že ani nám se nevyhnula zranění, bohužel některá dlouhodobější. Každý zápas jsme hráli v jiné sestavě a šířka našeho kádru, tak jak většiny týmů KP, není nijak početná. S tím jsou spojené věci, které jsem jmenoval v předchozí jarní části sezony, především však naši produktivitu, ta je zásadní. Když se k tomu na úplném konci sezony přidala naše nedisciplinovanost, tak se v sestavě objevilo 5 – 6 kluků, kteří hrají mužský fotbal teprve prvním rokem. A ti musí prvně zkušenosti získávat. Byli doslova hozeni do vody v těžkých zápasech, kde se projevily právě větší zkušenosti soupeře, důraz v osobních soubojích a kondice. To jsou aspekty, na kterých se musí v zimní přípravě pracovat. Bude to ovšem velmi složité změnit. To z toho důvodu, že právě tito kluci, kteří mají být budoucností týmu, jsou celý týden ve školách a já jsem rád, že mi v situaci, kdy doslova nemám koho postavit, pomůžou a i bez tréninku do zápasu dají maximum toho, čeho jsou v dané chvíli schopní.
Ale jak jsem zmínil na úplném začátku, KP hrajem od roku 2018 a naše priorita se nemění. Chceme vsázet hlavně na naše odchovance. Chápu, že v týmech kde nemají takovou mládež jako my, nemají jinou možnost než každý půl rok dovézt 2 – 3 hráče. Teď, když se pohybujeme na konci tabulky by bylo jednoduché jít za vedením FKM a říct chci dovézt 3 kvalitní hráče. Vynaložit na ně určité finanční prostředky a hrát v tabulce nahoře. Příčiny toho kde se teď pohybujeme, ale vidím úplně jinde.
Po posledním domácím zápase se Zábřehem proběhlo sezení vedení klubu s hráči A-týmu, kde se řešila nastalá situace.
“Budu upřímný vedení klubu jsem nabídl svoji rezignaci na pozici hlavního trenéra.,,
Nechci zde psát detaily, to vědí ti co se schůzky účastnili. Teď je na vedení, jak situaci vyhodnotí. Důvodů, proč jsem rezignaci nabídl je víc, ale řeknu jen ty pro mě nejdůležitější:
1) Přístup našich dorostenců nebyl takový jak bych si představoval.
2) K tomu se přidává dlouhodobá tréninková morálka – docházka. Je mi jasné že nebudu jediný trenér, který si bude na tohle stěžovat. Hráči pracují, jsou ve školách, ale z mé pozice je trénink jediná možnost, jak na mužstvo přenášet svoji představu o fotbale a snažit se pracovat na tom, co nám v zápase nefunguje a proč nesbíráme body. Jen trénink pomůže tomu, že hráči budou tvrdě pracovat na tom, aby se situace mohla změnit k lepšímu. Jednodušše řečeno dával jsem do trénování hodně, ale poslední dobou se mi nic nevracelo.
Ps.: Pokud to někdo dočetl až sem, tak mu přeji příjmné prožití svátků Vánočních a hezký Nový rok.
S pozdravem Roman Kuba.
