V těchto dnech by se dožil významného životního jubilea 80-ti let bývalý dlouholetý předseda klubu Antonín Petruška. Vedení fotbalového klubu by mu chtělo tímto věnovat následující vzpomínku současně se vzkazem, že jeho práce pro klub nikdy nebude zapomenuta.

Své vzpomínky na osobnost Antonína Petrušky mám spojené především s kopanou, protože právě tento sport mi umožnil se s ním poprvé setkat a prožít s ním neopakovatelné chvíle věnované naší společné zálibě. Neměl jsem totiž štěstí jej poznat jako pedagoga, o této etapě jeho života mám poznatky pouze z vyprávění těch, kteří pod jeho pevnou rukou absolvovali základní školní docházku.

To, co jsem si na něm po celou dobu vzájemné spolupráce ve vedení fotbalového klubu na něm nejvíce cenil, byla jeho naprostá oddanost kulatému nesmyslu. V době, kdy se kopaná v Mohelnici dostala do těžké situace a hrozil její úpadek, neváhal ani na okamžik a podal pomocnou ruku. Postavil se do čela nového vedení fotbalového klubu a nabídl své celoživotní zkušenosti pro překonání této krize. V novodobé historii klubu (od roku 1996) nebylo a není výraznější osobnosti, která by se zásadnější měrou zasloužila o rozvoj kopané v Mohelnici. Právě jeho autorita stála v začátcích obrození fotbalu po odchodu minulého vedení fotbalového klubu. Díky jeho osobnosti se postupně vracela důvěra veřejnosti a sponzorů k mohelnické kopané, která v době jeho návratu do vedení fotbalového klubu, byla velmi pošramocena. Absolvoval tehdy řadu jednání, která nám postupně pomáhala řešit i tíživou finanční situaci, která nám velmi komplikovala organizaci sportovní činnosti klubu. Společně jsme začali přemýšlet nad úpravou areálu mohelnického stadionu, aby lépe vyhovoval především tréninkovému procesu mladých fotbalistů. Díky jeho úsilí se postupně naše spíše vizionářské představy stávaly realitou. A nejednalo se pouze o administrativní vyřizování nutných povolení, ale bylo to také spousta brigádnických hodin, které na stadionu odpracoval při realizaci potřebných prací.

Nejvíc mi ale Antonín Petruška chybí jako člověk. Chybí mi ty nekonečné diskuse, které jsme společně vedli o tom, jak kopané v Mohelnici pomoci. Chybí mi ta nekonečná hodnocení vyhraných či prohraných zápasů, nad kterými jsme strávili spoustu času. Jeho životní moudrost se promítala do těchto diskusí a byla pro mne velmi cenná. Jsem velmi vděčný za to, že jsem po jeho boku mohl pracovat ve vedení fotbalového klubu a učit se od něj tomu, co všechno za ta léta strávená s fotbalem zažil.

I dnes, když mířím na fotbalový stadion, se vždy ohlédnu na cestu vedoucí k ulici Vrchlického, zda tam neuvidím známou postavu, která míří stejným směrem jako já. Bohužel tato vidina již nenajde naplnění, ale ve mně zůstávají krásné vzpomínky na člověka, se kterým byla radost se scházet a hovořit.

 

Igor Machálek

předseda FK Mohelnice z.s.

 

Antonín Petruška

Pokud bychom chtěli o někom říci, že zanechal výraznou stopu v historii mohelnického sportu, pak to byl právě tento mohelnický patriot, který svou sportovní a později funkcionářskou kariéru spojil právě s místním fotbalovým klubem.

V roce 1954 (ve svých 17 letech) poprvé nastoupil v dresu „A“ mužstva dospělých v přeboru olomouckého kraje a dres tohoto mužstva oblékal nepřetržitě až do roku 1966, kdy ukončil hráčskou kariéru a začal se věnovat kariéře trenérské. Během své hráčské kariéry výraznou měrou přispěl k tomu, že se mužstvo probojovalo do divizní soutěže, což byla (a v současnosti je) nejvyšší soutěž, na kterou klub ve své historii dosáhl.

Základy trenérského řemesla získával při trénování mládeže, aby v roce 1972 převzal „A“ mužstvo dospělých po podzimní části soutěžního ročníku 1971/72 s cílem zachránit účast v 1.A třídě. To se mu sice napoprvé nepodařilo, ale návrat do soutěže slavil se svým týmem hned v následujícím roce. Antonín Petruška byl také u toho, když se v roce 1973 předával do užívání městský fotbalový stadion, aniž by tušil, že právě on po uplynutí dalších 35 let bude otevírat hřiště s umělým travnatým povrchem, které se stalo součástí modernizovaného městského stadionu.

Pod jeho trenérským vedením se „A“ mužstvo dospělých pravidelně umisťovalo na předních příčkách 1.A třídy, ale na postup do krajského přeboru si muselo počkat až do roku 1979, kdy se po 17 letech mužstvo vrátilo do této soutěže.

V následujícím roce Antonín Petruška ukončil svoje trenérské působení u mužstva a začal se věnovat práci ve výboru fotbalového klubu nejprve jako jeho místopředseda pro sportovní záležitosti a po třech letech byl v roce 1983 zvolen jeho předsedou. Tuto funkci zastával s výjimkou období v letech 1992 – 1995 až do své smrti.

Jako dlouholetý pedagog a znalec kopané byl pro svoje okolí a fotbalové hnutí velmi uznávanou autoritou. Čeho jsme si na něm však nejvíce vážili, bylo jeho nasazení a obětavost při zajišťování běžných činností, bez kterých se žádný fotbalový klub neobejde. Po jeho odchodu do starobního důchodu se fotbalový stadion stal jeho druhým domovem, kde trávil většinu svého volného času.

 

TJ Sokol Jedlí – FK Mohelnice B  1 : 9  (0 : 4)

B-mužstvo našeho FK Mohelnice zvítězilo ve venkovním zápase 1. kola III. třídy okresu Šumperk s týmem TJ Sokol Jedlí v poměru 9 : 1. Náš tým tak bezezbytku zvládl očekávanou roli favorita. Na druhou stranu můžeme říct, že domácí na velmi těžkém terénu předvedli velmi sympatický výkon, nebáli se hrát fotbal, vytvořili si několik slibných šancí a tu poslední korunovali čestným úspěchem. A byli to právě domácí, kteří si vytvořili první šanci. V 2. minutě po faulu před naším velkým vápnem se k nařízenému přímému kopu postavil Pařízek, vystřelil přímo na naši bránu, balón na nerovném terénu skočil a Lukáš Doležal, který hájil naši bránu po celý zápas, měl co dělat, aby balón vytěsnil. V 11. minutě jsme dali první gól, když akci na několik doteků rozjel Jihe Zhang, který přihrál do velkého vápna po zemi na zcela volného Zhejiana Xi, který trefil tyčku. Balón se ale odrazil od brankáře domácích Zemana, který ztratil orientaci, zpět do hry a Yang Guicheng mohl pohodlně doklepnout, 0 : 1. V 13. minutě domácí rozehráli další přímý kop a Lukáš Doležal tentokrát pokus Kaplánka s přehledem vyboxoval. V 20. minutě jsme naše vedení zvýšili, když Kamil Šváb rozehrál rohový kop na zadní tyč, kam si naběhl Martin Srdýnko, od kterého i s pomocí teče jednoho z hráčů domácích balón doputoval do sítě, 0 : 2. V dalších minutách svoje velké šance nevyužili Dan Obšil a Jihe Zhang. V 32. minutě se v závaru před naší bránou nejlépe zorientoval Žváček, který z dobré pozice naši bránu přestřelil. V 33. minutě to bylo ještě veselejší, když Jihe Zhang nacentroval od lajny na malé vápno, kde Martin Pagáč dotíral na Zemana, kterému tak balón vypadl z rukou, a Kirils Grigorovs, který byl ve správný čas na správném místě, tak mohl dávat do prázdné, 0 : 3. Účet prvního poločasu v 36. minutě uzavřel Jihe Zhang, který z přímého kopu vymetl prostor u přední tyče brány domácích, 0 : 4.

I druhý poločas se nesl v duchu naší jasné převahy. V 48. minutě mohl dát po rozehraném rohovém kopu gól Yang Guicheng. V 49. minutě se nám už gól dát podařilo, když se Jihe Zhang utrhl s Martinem Pagáčem do úniku, Martin přihrál do druhé vlny na Yanga Guichenga, který Zemana tvrdou střelou propálil, 0 : 5. V 52. minutě jsme si připsali další zářez, když Lukáš Doležal vykopl balón přesně do běhu po lajně Martinovi Srdýnkovi, který nacentroval přes velké vápno na zadní tyč brány domácích a Zhenjian Xi balón dorazil do brány, 0 : 6. V 57. minutě se na druhé straně osmělil i o přestávce střídající Prokop, ale Lukáš Doležal jeho střelu vytáhl. V 62. minutě Jihe Zhang pronikl do velkého vápna domácích, nasadil dvěma obráncům kličku a pěkně to nachystal Martinovi Srdýnkovi, který už měl se zakončením lehkou práci, 0 : 7. V 65. minutě Zeman předvedl skvělý zákrok proti střele Martina Pagáče, která z dobrých 25 metrů šla pod břevno brány domácích. V 77. minutě se opět prosadil Martin Srdýnko, když u lajny vybojoval balón, seběhl s ním do velkého vápna a přesnou střelou po zemi na zadní tyč se mu podařilo Zemana, který šel proti němu na zem, obstřelit, 0 : 8. V 85. minutě Kirils Grigorovs narazil balón Martinovi Srdýnkovi, ten přihrál před bránu domácích Radkovi Vašatovi, který také zakončil přesně, 0 : 9. Tečku za zápasem v 88. minutě napsal velmi dobře hrající Prokop, kterého si naše obrana nepohlídala, ten přesně zacílil na protilehlou tyč, a vstřelil tak čestný gól domácích, 1 : 9. A protože se už potom nic důležitého nestalo, zápas skončil naším vítězstvím v poměru 9 : 1. Zároveň se jednalo o poslední zápas našeho B-mužstva v tomto roce. OFS Šumperk totiž rozhodl o tom, že se 14. kolo III. třídy mužů okresu Šumperk původně plánované na příští víkend 11. a 12. listopadu již neodehraje a uskuteční se v termínu 24. a 25. března 2018. Na další zápas našeho B-mužstva se tak můžeme těšit v neděli 25. března 2018, kdy na našem Městském stadionu v Mohelnici od 15:00 přivítáme právě tým TJ Sokol Jedlí.

Roman Kuba, trenér našeho B-mužstva, nám po zápase řekl: „Dnešní zápas byl na podzim náš poslední a jsem rád, že jsme ho s přehledem zvládli. Do sezóny jsme nastupovali s tím, že bychom chtěli, aby naše B-mužstvo a tým dorostenců hrály o postup do vyšších soutěží. U B-mužstva tento cíl zatím plníme na výbornou. U týmu dorostenců nás mrzí dva až tři zápasy, které jsme výsledkově nezvládli. Ale i tak máme slušnou výchozí pozici, abychom se s týmem dorostenců mohli na jaře porvat o umístění zajišťující postup. Kluky musím pochválit za přístup k tréninkům. Někteří z nich totiž museli za víkend absolvovat dva zápasy. Zároveň musím poděkovat i hráčům A-mužstva, kteří nám v některých zápasech pomohli.“

Góly: 88. Prokop Štěpán – 11. Guicheng Yang, 20. Srdýnko Martin, 33. Grigorovs Kirils, 36. Zhang Jihe, 49. Guicheng Yang, 52. Xi Zhejian, 62. Srdýnko Martin, 77. Srdýnko Martin, 85. Vašata Radek.
Sestava FK Mohelnice B: Doležal – Šváb (61. Linhart), Čank, Obšil, Zeman – Srdýnko, Grigorovs, Zhang, Xi (61. Mayer) – Guicheng – Pagáč (72. Vašata).